Umělecké repliky podmaleb na skle
POPIS VÝROBKU:
Jedná se o ručně malovaný obrázek různé velikosti, která odpovídá přiměřené velikosti původního originálu, případně požadavku zákazníka.
Kompletní výrobek se skládá z tenké tabulky skla (obvykle cca 24×30 cm a dále dle domluvy), kartonového pozadí a dřevěného
rámečku, který je také vyhotovený ručně a namořený v odstínu, který požaduje zákazník.
Výsledný obrázek je zrcadlově obrácen oproti předloze, stejně jako je „obrácen“ technologický postup malby
oproti malbě „běžné“ (od detailů k větším plochám, a pozadí od světlých k tmavým barvám).
Motivy náboženské i světské maluji olejovými barvami.
HISTORIE:
Malba na zadní straně skla – podmalba – byla známa již ve středověké Itálii, kde se tímto způsobem doplňovaly zlatnické práce a miniatury. Jako samostatné řemeslo se zrodila v západní Evropě na konci 16. století.
Rozšířila se nejprve ve Francii, Flandrech a Španělsku, později v Bavorsku i Tyrolsku, odkud se dostala až do českých zemí, kde zapustila kořeny v jižních, západních a severních Čechách. Zpočátku se jednalo zejména o zhotovování podmaleb s náboženskými náměty, které se v selských jizbách zavěšovaly mírně nakloněné nad stolem v rohu místnosti, v tzv. svatém koutě.
Již ve druhé polovině 18. století se však podmaleb užívalo i jako domovních znamení a uplatňovaly se též světské motivy. Po polovině 19. století se jejich výroba stala okrajovou záležitostí, což mělo na svědomí zejména rozšířených levných barvotisků.
Malíři vytvářeli podmalby nejčastěji z volné ruky, někdy však užívali i šablony. Dekorovali je též pomocí
broušení, probrušování, rytí a matování.
Výrobou podmaleb se zabývaly specializované, často rodinné dílny, zaměstnávající i vlastní rámaře.
Lidové obrázky na skle nacházely své zákazníky převážně na tržištích, poutních místech, jarmarcích a nechyběly v nabídce podomních obchodníků..